Příručka českých církevních dějin • VII. Doba československého katolicismu (1918–1949)

Závěrečný díl Zlámalovy rozsáhlé příručky, která vycházela pro bohoslovce jako skripta v letech 1948–49 a 1969–1972 (snad i později s doplňky), zachycuje podíl katolíků v historii československé státnosti od vzniku Republiky československé (1918) přes 20.–30. léta, bohatá na působení života církve v jeho rozmanitosti, přes podíl na národním odboji za 2. světové války až po střídmě konstatovaný zlom po únoru 1948. Skutečnosti zachycené v tomto díle, opomíjené či zkreslované dnes v celospolečensky převládajících interpretacích, jsou podloženy bohatou bibliografií. Prof. B. Zlámalovi jako obzvlášť erudovanému, obětavému a statečnému historikovi v tísnivých podmínkách je třeba vzdát úctu: přináší zadostiučinění pravdě, zásadně přispívá k očišťování obrazu národních dějin i k pokornému napřímení katolického sebevědomí. A snad právě pro kontrastnost danou dobovou uzavřeností celého cyklu zde nacházíme jako v zrcadle mnohá vysvětlení, naléhavá varování, až konkrétní výzvy našim dnům.